Recenze na knihu Včelí královna

31. března 2017 v 22:28 | Silvie.
Název: Včelí královna
Napsala: Laura Rubyová
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 285
Žánr: Fantasy, světová literatura

Tuhle knihu jsem dostala na Vánoce, takže přišel čas si ji přečíst. Lákala mě jak obálka, tak i anotace knihy. Koho by nezaujaly slova jako magický realismus či hypnotizující rytmus, rozhodně to zní lépé a lákavěji, než kdyby tam byla prostě nálepka další fantasy. Protože mi připadá, že dnešní fantasy jsou si hodně podobné (což chápu, protože fantasy knih je poslední dobou strašně moc). Ano, kniha byla odlišná, ale nejsem si zcela jistá, zda je to úplně dobře.

"Jedna, dvě strašák jde. Příjde si i pro tebe."

Finn žije v Kostipárech, je to zvláštní místo, je totiž plné spár, takových které vás zachytí, nebo jimi můžete propadnout a zmizet. Jednoho dne z Kostipár zmizí Róza, která žila u Finna a jeho bratra Seana. Rózu meli všichni rádi, byla milá a hodná. Ale nebylo by to poprvé, kdy od bratrů někdo utekl, jsou trochu zvláštní, hlavně Finn podivín, kterému všichni přezdívají Kosmonaut, Vejr či Mimoň. Navíc si všichni myslí, že za zmizení Rózy může Finn. Finn sem jim samozřejmě snaží vysvětlit, že to pravda není. Tvrdí, že Róza byla unesena tajemným mužem. Bohužel ho Finn nedokáže popsat, a tak si všichni myslí, že lže, nebo má halucinace. Ale co se Róze doopravdy stalo a dokáže ji vůbec někdo někdy najít?

Nejvíce sympatická postava pro mě byl Finn, ostatní postavy mi nijak k srdci nepřirostly. Navíc zde pro mě nebyl dostačující popis postav v knize, přece jen popis Finnovi kamarádky Petey, kdy autorka napíše, že vypadá jako přerostlá včela, jelikož má oči daleko od sebe, mi moc dostačující nepříjde.

Dalé je kniha vyprávěna z pohledu více postav, což mám ráda, ale v tomhle případě postavy mluvily někdy o minulosti a někdy zase o přítomnosti a já si nebyla úplně jistá, co je co. Prolínalo se zde vyprávění více postav za různého času a místa. A až do půlky knihy jsem v tom všem měla celkem zmatek.

Ale, abych tu knize vše jen nevyčítala - v knize se objevuje nemoc zvaná prosopagnosie tzv. obličejová slepota, tedy nejste schopnni rozeznat obličej, nedokážete si ho zapamatovat. A s knihou, kde by se taková tématika objevovala, jsem se ještě nesetkala, takže za tohle má kniha ode mě plusové body.

Kniha určitě do sebe něco má, ale není to co jsem čekala, bylo to úplně něco jiného. Čekala jsem více tajemna a té tíživé atmosféry, ale bohužel jsem žádný pocit jaký anotace slibovala, nepocítila. Od knihy jsem čekala i trochu více nadprirozena. Kniha je taková směkta, u které jsem si nebyla jistá, co je pravda a co sen. Za mě kniha není špatná, ale že byh z ní byla nějak nadšená fakt ne.

Hodnocení: 7/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama