Recenze na knihu Harry Potter a prokleté dítě

26. listopadu 2016 v 21:18 | S.

Název: Harry Potter a prokleté dítě
Autoři: J. K. Rowling, Jihn Tiffany, Jack Thorne
Vydavatelství: Albatros
Počet stran: 424
Rok vydání: 2016
Žánr: Sci-fi a fantasy
8. díl

Knečně se mi podařilo udělat recenzi na tuhle knihu, všichni moji oblíbení blogeři i youtubeři, už tuhle knihu četli hned po vydání, někteří dokonce v angličtině. Jen já se k ní dostala s menším zpožděním až teď. Také jsem z ní měla trochu strach, jelikož je to scénař, takže se to malinko liši od normálních knih, které čtu. Ale hned na začátku vám prozradím, že nakonec, když jsem knihu začala číst a začetla se, tak jsem si ani neuvědomila, že se jedná o scénář.

,,Láska je slepá. Oba jsme se snažili dát svým synům to, co jsme ve skutečnosti potřebovali my dva."

Příběh pojednává o Albusovi, který je prostřední z Harryho dětí. Dalo by se říct, že Albus se zrovna moc nepotatil a od svých dvou sourozenců je celkem odlišný. Albus není ani moc oblíbený a jeho jediný kamarád je Scorpius, kterého nikdo moc nemusí. Bohužel se, ale v Harryho okolí začína něco dít a Harrymu se opět vrací zlé sny z minulosti.

,,Lidé mají sklon volit právě to, co je pro ně nejhorší.."

Ano, tohle je vše co vám můžu k obsahu knihy prozradit, aby pro vás byly některé další věci překvapením a něco z toho měli. (Samozřejmě předpokládám, že všichni tuhle knihu už četli.) V knize se setkáme se starými známými hrdiny včetně Snapa...
Harry byl prostě a jednoduše dospělý, takže svému synovi moc nerozuměl... Byl přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel. A poměrně často mi lezl na nervy, nepřišel mi jako ten Harry z dřívějších knih, je jasné, že zestrárl a zmoudřel, ale... Albus to rozhodně neměl jednoduché, všichni ho srovnávali s jeho otcem, jaký je, jaké jsou jeho kouzelnické schopnosti... Dále tu máme Scorpiuse, syna Draca Malfoye, Scorpius mně byl až překvapivě sympatický, narozdíl od jeho otce. Scorpius byl milý, hodný, svému otci se též moc nepodobal. V knize se objevují další a další postavy a je jich opravdu hodně.

,,Temnota někdy vyvěrá z nečekaných míst."

Kniha mě příjemně překvapila, sice byla napsána trochu jiným stylem než předchozí díly, ale nevadilo mi to. Kniha má velmi krátke kapitoly, což je pro mě velká výhoda. Navíc někdy bylo popsáno i to, co dané postavy dělají, takže mi to pomáhalo lépe si situace představit a určitě může být zajímavé vidět i divadelní představení. Jak už jsem se dříve zmínila, vůbec mi nevadilo, že kniha je scénář. A jsem také ráda, že jsem se mohla po devatenácti letech vrátit zpátky do Bradavic. Ale ze všeho nejvíce se mi líbí ta otázka prokletého dítěte. Kdo to vlastně je? Na odpovědi na tuhle otázku se dá celkem polemizovat. Kdo četl, jistě chápe.
Hodnocení 10/10
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama